|
|
Sexuální násilí na ženách za ozbrojeného konfliktu - úloha mezinárodních trestních tribunálů
Rejzková, Barbora ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Resumé Hlavním cílem této diplomové práce je pokusit se zodpovědět otázku, jaká byla a je úloha mezinárodních trestních tribunálů, především pak Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu v procesu rozvoje mezinárodní individuální trestní odpovědnosti pachatelů sexuálního násilí na ženách v průběhu ozbrojených konfliktů. Sexuální násilí na ženách je téměř nedílnou součástí každého ozbrojeného konfliktu od počátku válečnictví. Přes tuto skutečnost nebyla však tématu sexuálního násilí na ženách donedávna věnována téměř žádná pozornost jak ze strany politiků, historiků či právníků. Příslušné mezinárodní smlouvy, zabývající se mezinárodním humanitárním právem, se o znásilnění a jiných formách sexuálního násilí vůbec nezmiňovaly či tyto činy trivializovaly. Až teprve, když byla na počátku 90. let spáchána nejhorší zvěrstva ve válečných konfliktech na území bývalé Jugoslávie a Rwandy, bylo sexuální násilí uznáno za závažný zločin, který způsobuje oběti obrovské fyzické i psychické utrpení a za nějž musí být vždy pachatel řádně stíhán. S ohledem na to, že se sexuální násilí v posledních desetiletích stalo velmi účinnou válečnou zbraní spíše než náhodným vedlejším produktem války, začaly mezinárodní trestní tribunály akty sexuálního násilí stíhat jako...
|
|
|
Radislav Krstić: procesní průběh trestního řízení před ICTY
Kučera, Milan ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Teichman, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce Radislav Krstić: procesní průběh trestního řízení před ICTY je případovou studií analyzující naplnění práva na spravedlivý proces v případu Krstić. Důvodem pro výběr analyzovaného tématu je jeho úzká spojitost s konsolidací zemí západního Balkánu, do níž se Tribunál zapojil zejména v rámci rozvoje demokratických institucí a justičních reforem. Možnost přispění ICTY ke konsolidaci pocházela z judiciální praxe Tribunálu, která musela být dostatečně přesvědčivá a spravedlivá, aby představitele těchto států utvrdila, že vynesená rozhodnutí jsou i v jejich zájmu. Tímto způsobem získal dostatečnou kredibilitu a státy bývalé Jugoslávie jej nechaly zasahovat do svých vnitřních záležitostí. Přestože byla navázána úspěšná spolupráce, klade si autor otázku, zda vliv médii na rozhodování soudů nemohl ovlivnit procesy před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Práce proto analyzuje procesní průběh s R. Krstićem, jenž byl jako první odsouzen za spáchání genocidy a zároveň mu byl uložen jeden ze tří nejvyšších trestů v dané době. Autor proto v práci analyzuje nejvýznamnější ustanovení jednacího a důkazního řádu, která byla v průběhu trestního řízení či krátce po něm novelizována, provádí jejich výklad a posuzuje je v kontextu námitek obhajoby proti postupu prvoinstančního...
|
|
|
Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem
Kohout, David ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Vojáček, Ladislav (oponent) ; Horák, Záboj (oponent)
v českém jazyce Disertační práce David Kohout: Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem Tato disertační práce na téma "Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem" má za cíl provést analýzu hlavních přístupů ke stíhání a trestání nacistických zločinů. Jako určitý ústřední motiv byl v této práci zvolen proces s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě v letech 1961 až 1962, a to nejen pro svou individuální zajímavost, ale především proto, že je v mnoha směrech velice ilustrativním vyústěním předchozího vývoje a současně mu je řadou autorů přisuzován podstatný vliv na obnovení zájmu o stíhání bývalých nacistů zodpovědných za zločiny spáchané do roku 1945. Práce tudíž přesahuje Eichmannův proces a zaobírá se jeho širším kontextem jak věcným, tak také personálním (ve výkladu k metodám trestního stíhání nacistických zločinců je často např. věnována pozornost procesům, které se odehrály mimo Izrael s Eichmannovými přímými spolupracovníky). Ve svém úvodu však tato práce časově dalece předbíhá samotný proces s Adolfem Eichmannem, a to z toho důvodu, že bylo vhodné vymezit základní etapy formování mezinárodního trestního práva, kterým byl zásadní měrou inspirován i zákon o potrestání nacistů a nacistických...
|
|
|
Zločin genocidia před mezinárodními trestními institucemi
Gerle, Marek ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Pelikánová Urbanová, Kristýna (oponent)
Zločin genocidia před mezinárodními trestními institucemi Abstrakt Zločin genocidia představuje jeden ze zásadních institutů mezinárodního práva trestního, který směřuje vůči porušování lidských práv v míře, která se dotýká celého mezinárodního společenství. Od ostatních zločinů podle mezinárodního práva se odlišuje svým důrazem na ochranu vybraných skupin osob, specifickým úmyslem pachatele směřujícím k jejich zničení, jakož i dalšími aspekty obsaženými v jeho definici. Zločin genocidia, jakožto odpověď na hrůzy holokaustu a předcházející dějinné události, byl poprvé definován v Úmluvě o zabránění a trestání zločinu genocidia v roce 1948 a právě tato definice byla následně přejata do statutů mezinárodních trestních institucí a je dnes uznávána za kogentní normu mezinárodního práva. Tato práce se zaobírá zločinem genocidia v podobě, do které dospěl právě díky výkladu mezinárodních ad hoc trestních tribunálů OSN a dalších mezinárodních soudních orgánů. Masa judikatury těchto institucí představuje středobod zpracovávané materie umožňující autorovi předložit v rámci daného rozsahu pokud možno celistvý pohled na předmětný institut. Dále autor využívá poznatků soudobé doktríny, které doplňují analýzu recentní rozhodovací praxe zmíněných institucí. Vycházejíc ze stručné expozice vývoje institutu v počáteční části...
|
|
|
Přístup mezinárodního práva k mučení
Albert, Lukáš ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Přístup mezinárodního práva k mučení Abstrakt Zákaz mučení existuje v rovině vnitrostátní i mezinárodní. Autor se zaměřuje pouze na přístup mezinárodního práva k mučení. Rozebírá jednotlivé prvky definic mučení, které obsahují mezinárodní dokumenty. Zároveň nezapomíná ani na kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, které je s mučením neoddělitelně spjato. Doplňuje i význam pohrůžky mučení, která může sama o sobě za určitých podmínek představovat mučení. Poskytuje přehled dosavadní mezinárodní úpravy zákazu mučení zakotveného nejen v lidskoprávních mezinárodních smlouvách, ale i v oblasti mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva trestního. Důraz klade dále na reflexi mezinárodní úpravy v praxi jednotlivých ochranných mechanismů zajišťujících efektivní kontrolu nad dodržováním zákazu mučení, konkrétně univerzálních, evropských, meziamerických, afrických a dalších fungujících mechanismů. Mučení zařazuje rovněž do kontextu zločinů podle mezinárodního práva. Odkazuje na praxi mezinárodního trestního soudu a ad hoc trestních tribunálů, které přisoudily zákazu mučení dokonce status ius cogens. V části práce věnující se mučitelům a jejich metodám autor z kriminologického hlediska zohledňuje postavení pachatele mučení v rámci řecké školy mučení. Dále uvádí i světově známé metody či...
|
|
|
Věcná jurisdikce Mezinárodního trestního soudu
Bureš, Jan
Tématem této disertační práce je věcná jurisdikce Mezinárodního trestního soudu (MTS). Takové činy jako agrese, genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, v anglické literatuře někdy označované jako "core crimes", jsou těmi nejzávažnějšími zločiny, které byly mezinárodním právem rozpoznány. Tyto zločiny neporušují pouze určitá práva, nýbrž ohrožují celé mezinárodní společenství, mír, bezpečnost a blaho lidstva. Proto je nezbytné, aby existovalo přesné hmotněprávní vymezení těchto závažných činů a byl vytvořen efektivní soudní mechanismus ke stíhání těch nejnebezpečnějších zločinců. V těchto otázkách však v rámci mezinárodního společenství není jednoduché nalézt všeobecný konsenzus. V oblasti trestního práva není velký prostor pro internacionalizaci, neboť dané odvětví práva je tradičně považováno za důležitou součást národní suverenity. Cesta k ustanovení Mezinárodního trestního soudu, který představuje vůbec první stálý mezinárodní trestní soudní orgán, proto nebyla jednoduchá, stejně tak nebylo jednoduché ani definování čtyř zločinů spadajících do jeho věcné jurisdikce. Práce zkoumá konkrétní ustanovení Statutu MTS, tzv. Římského statutu, která představují hmotněprávní vymezení zločinu genocidy (čl. 6), zločinů proti lidskosti (čl. 7), válečných zločinů (čl. 8) a "zcela nového" zločinu...
|
|
|
Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem
Kohout, David
v českém jazyce Disertační práce David Kohout: Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem Tato disertační práce na téma "Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem" má za cíl provést analýzu hlavních přístupů ke stíhání a trestání nacistických zločinů. Jako určitý ústřední motiv byl v této práci zvolen proces s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě v letech 1961 až 1962, a to nejen pro svou individuální zajímavost, ale především proto, že je v mnoha směrech velice ilustrativním vyústěním předchozího vývoje a současně mu je řadou autorů přisuzován podstatný vliv na obnovení zájmu o stíhání bývalých nacistů zodpovědných za zločiny spáchané do roku 1945. Práce tudíž přesahuje Eichmannův proces a zaobírá se jeho širším kontextem jak věcným, tak také personálním (ve výkladu k metodám trestního stíhání nacistických zločinců je často např. věnována pozornost procesům, které se odehrály mimo Izrael s Eichmannovými přímými spolupracovníky). Ve svém úvodu však tato práce časově dalece předbíhá samotný proces s Adolfem Eichmannem, a to z toho důvodu, že bylo vhodné vymezit základní etapy formování mezinárodního trestního práva, kterým byl zásadní měrou inspirován i zákon o potrestání nacistů a nacistických...
|
|
|
Přístup mezinárodního práva k mučení
Albert, Lukáš ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Flídrová, Eliška (oponent)
Přístup mezinárodního práva k mučení Abstrakt Zákaz mučení existuje v rovině vnitrostátní i mezinárodní. Autor se zaměřuje pouze na přístup mezinárodního práva k mučení. Rozebírá jednotlivé prvky definic mučení, které obsahují mezinárodní dokumenty. Zároveň nezapomíná ani na kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, které je s mučením neoddělitelně spjato. Doplňuje i význam pohrůžky mučení, která může sama o sobě za určitých podmínek představovat mučení. Poskytuje přehled dosavadní mezinárodní úpravy zákazu mučení zakotveného nejen v lidskoprávních mezinárodních smlouvách, ale i v oblasti mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva trestního. Důraz klade dále na reflexi mezinárodní úpravy v praxi jednotlivých ochranných mechanismů zajišťujících efektivní kontrolu nad dodržováním zákazu mučení, konkrétně univerzálních, evropských, meziamerických, afrických a dalších fungujících mechanismů. Mučení zařazuje rovněž do kontextu zločinů podle mezinárodního práva. Odkazuje na praxi mezinárodního trestního soudu a ad hoc trestních tribunálů, které přisoudily zákazu mučení dokonce status ius cogens. V části práce věnující se mučitelům a jejich metodám autor z kriminologického hlediska zohledňuje postavení pachatele mučení v rámci řecké školy mučení. Dále uvádí i světově známé metody či...
|
|
|
Zločiny podle mezinárodního práva v Římském statutu MTS a jejich stíhání
Huječek, Roman ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Zločiny podle mezinárodního práva v Římském statutu MTS a jejich stíhání Abstrakt Tématem této diplomové práce jsou zločiny podle mezinárodního práva v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu a jejich stíhání, přičemž je zvláštní pozornost věnována otázkám aplikovatelnosti mezinárodních imunit vrcholných představitelů státu v řízeních před tímto soudem. První část této práce nejprve nastiňuje význam pojmu zločiny podle mezinárodního práva a vysvětluje rozdíly mezi tímto pojmem a pojmy mezinárodními zločiny států a transnacionální zločiny. Poté první část uvádí stíhání zločinů podle mezinárodního práva do historického kontextu s důrazem na období po začátku první světové války. Druhá část se zabývá některými otázkami jurisdikce Mezinárodního trestního soudu, a především jednotlivými zločiny podle mezinárodního práva a jejich definováním v Římském statutu. Druhou část uzavírá kapitola o subjektivní stránce těchto zločinů a zejména institutu odpovědnosti nadřízeného. Třetí část popisuje procesní ustanovení Římského statutu a provádí čtenáře od zahájení řízení až k výkonu rozhodnutí. Ve třetí části jsou též uvedeny některé praktické příklady naplňování procesních ustanovení Římského statutu. Čtvrtá část se podrobně zabývá imunitami jednotlivců podle mezinárodního práva, a zvláště těmi, kterých požívají...
|
|
|
Tokyo Tribunal and Its Contribution to International Criminal Law
Kasáš, Alex ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
5 Tokijský tribunál a jeho prínos pre medzinárodné trestné právo Abstrakt Cieľom mojej práce je posúdiť, či bol Tokijským tribunálom porušený princíp legality (nullum crimen, nulla poena sine lege) a posúdiť prínos Tribunálu pre medzinárodné trestné právo. Práca je rozčlenená do piatich kapitol. Prvé dve, Štatút a Obžaloba, sú prehľadom zriadenia a obsadenia Tribunálu, procesných pravidiel a žalobných bodov a osôb obžalovaných. Zvyšné tri kapitoly predstavujú kompiláciu právnej argumentácie so zameraním na argumenty ohľadne princípu legality: Zločiny podľa medzinárodného práva pred konaním povojnových tribunálov názorom medzinárodných právnych komisii, Rozsudok názorom tokijskej väčšiny a Menšinové stanoviská odlišným názorom menšinových sudcov. V Závere argumentujem, že zatiaľ čo princíp legality bol porušený, jeho dodržiavanie je otázkou voľby medzi doktrínami striktnej legality a materiálnej spravodlivosti a identifikujem potvrdenie Norimberského rozsudku, pojatie sprisahania ako samostatného zločinu podľa medzinárodného práva a rozšírenie rozsahu aplikácie doktríny zodpovednosti veliteľov ako prínos Tribunálu pre medzinárodné trestné právo. Kľúčové slová Tokijský tribunál, medzinárodné trestné právo, zločiny podľa medzinárodného práva .
|
host ::
RSS.